MR zobrazování je chápáno především jako způsob charakterizace morfologických změn v mozku a dalších orgánech pomocí jevu magnetické rezonance. K těmto morfologickým poznatkům přistupuje celá řada dalších informací o funkci a biochemickém složení tkání, které mohou poskytovat speciální MR a další zobrazovací techniky jako jsou optické zobrazování, výpočetní tomografie, PET a další. V současnosti se rozvíjí oblast výzkumu a aplikací MR, která se zabývá změnami v tkáni na molekulární úrovni, tzn. sledováním vlastností vody a dalších metabolitů v tkáních. První skupinu těchto metod tvoří techniky in vivo MR spektroskopie, které se zabývají sledováním chemické struktury a koncentrace biochemických sloučenin v tkáních in vivo. Druhou skupinu tvoří techniky založené na sledování umístění specifických kontrastních látek, které se váží na buněčné struktury a umožňují tak sledovat nepřímo biochemické sloučeniny v tkáni anebo pohyb a osud buněk v těle in vivo. První techniky je možno chápat jako přímé sledování molekul v tkáni, v druhém případě se jedná a o nepřímé sledování prostřednictvím buněk a oba postupy patří do oblasti metod buněčného nebo molekulárního zobrazování. Molekulární a buněčné zobrazování v biomedicíně je obor v kterém se střetávají různé vědní discipliny počínaje základními fyzikálními principy, chemickými syntézami kontrastních látek a biologickými a klinickými aplikacemi.

Doporučený okruh zájemců o studium: Přednáškový cyklus je určen zájemců ze základního studia přírodovědných oborů, studentům PGS studia v biomedicíně, neurovědách a dalších oborech.