Behaviorální geografie je jedním z proudů socioekonomické geografie, který klade důraz na psychologické pozadí za prostorovým chováním jednotlivce a zdůrazňuje roli kognitivních (poznávacích) a rozhodovacích faktorů, které zasahují do vztahů mezi multidimenzionálním prostředím a lidskými aktivitami. Poznávání je v tomto smyslu chápáno jako aktivní duševní proces získávání znalostí o různých lokalitách.

     Behaviorální geografie studuje jedince v konkrétní situaci v mikroprostorovém průmětu. Zájem behaviorální geografie se orientuje na několik nejdůležitějších oblastí, jako jsou např. výzkum procesů poznání, prostorových představ, mentálních map, procesu učení v prostoru a návyků, procesu rozhodování a výběru. K dalším (užším) tématům zájmu BG patří např. pochopení a čtení map a geografického materiálu, vnímání ohrožení přírodními katastrofami či geografie invalidity atd.